Píše se rok 1986. Je právě 26. dubna, den jako každý jiný. A dnes se také koná zkouška nouzového fungování turbíny v černobylské jaderné elektrárně. Cosi se však vymklo kontrole a dochází k nečekanému přehřátí reaktoru ve čtvrtém bloku, následuje exploze a poté požár. Okolí elektrárny je zamořeno a mnoho lidí přichází o svůj život. Radioaktivní mrak se žene Evropou. Po nehodě je evakuováno přes 350 tisíc lidí z města Pripjať a přilehlých vesnic. Existuje mnoho teorií, jak a proč k havárii došlo - důvodem mohlo být špatné proškolení zaměstnanců elektrárny, chybí testy, špatná konstrukce reaktoru... Pravdu se však nejspíše nedozvíme, díky utajeným informacím.
(více se dozvíte z dokumentu Bitva o Černobyl)
(více se dozvíte z dokumentu Bitva o Černobyl)
A jak vypadá město dnes ? Pripjať stále stojí. Je to však mrtvé město, město duchů - je tu až mrazivé ticho.... Příroda se zde změnila působením radioaktivity a přizpůsobila se. Žijí tu i zvířata, postižená radioaktivitou. Vše je zde tak, jak to zůstalo při rychlém opouštění oblasti - supermarkety, restaurace, nemocnice, dokonce i byty, ve kterých nikdo nežije.. Nelze tu také přehlédnout ruské kolo, které je dominantou celé oblasti. Město je stále zamořeno radioaktivitou, následujících 125 let zde nebude úplně "čisto". Ačkoliv je život v této oblasti stále velmi nebezpečný, asi tři stovky lidí se sem vrátilo zpět do svých domovů. Celou zónu může však navštívit téměř kdokoliv - vědci, novináři, ale i turisté. Podmínkou je ničeho se nedotýkat, do některých budov nesmějí kvůli jejich statice vstoupit a stále si hlídat hladinu radioaktivity. Vstupují sem na určitý čas a při zpáteční cestě znovu procházejí kontrolou radioaktivity.
zpracovala Kristýna Makarovová
