Název „elf“ pochází ze staré severštiny (Álf).
Každý elf je bytost, příbuzná vílám a skřítkům. Žijí v lesích či na
loukách, podle druhu elfa.
1. Světlí (sliční) elfové
Tyto bytosti jsou svým vzhledem podobni lidem. Jsou štíhlí, vysocí a mají
dlouhé tmavé vlasy (i muži). Jejich obličej má jemné rysy a poznávacím znamením
jsou charakteristické špičaté uši. Žijí v lesích a na loukách. Živí se
různými lesními plody atp., neznají zemědělství. Mají na starost růst rostlin –
tím je pověřil bůh plodnosti Frey. Žijí několik století, jsou velmi moudří,
mají vlastní jazyk, žijí v domech na stromě a jejich zbraní je luk. Mají
dokonce vlastní svět – Álfheim, jeden z devíti světů Yggdrasilu.
2. Tmaví (černí) elfové
To jsou maličcí elfové, kteří žijí pod zemí. Mohou vypadat různě, ale také mají
špičaté uši, jako jejich světlí příbuzní. Tito elfové se také označují názvem
„permoníci“, ale liší se od trpaslíků. Žijí ve světě Svartálfheimu.
3. Víly
Jako elfové jsou občas označovány i víly – buď jeden druh, nebo celek pod
velením královny víl.
V literatuře se elfové vyskytují pod názvem víly. Podle Shakespeara (Sen noci
svatojánské) nebo Draytona jsou to
bytosti velikosti hmyzu, ale podle Edmunda Spensera jsou to bytosti
v mnohých ohledech podobné lidím. Nejznámější jsou ale elfové z Pána
prstenů. Většina elfů je vyobrazena jako elfové světlí
Elfové podle Tolkiena
Ve Středozemi žijí elfové (Quendi) –
mají vysoké postavení, jsou nesmrtelní a vládnou magií. Byli první, kteří
osídlili svět. Tolkien je rozděluje na Vznešené, šedé, zelené a temné. Vznešení elfové jsou povětšinou popisováni jako
pyšná, až namyšlená rasa (nejen vůči lidem, ale i vůči ostatním elfům).
Elfové podle Sapkowského
Elfové jsou zde druhem téměř vymřelým, který lidi zrovna dvakrát nemusí. Jsou
příbuzní s dryádami, řadí se ke světlým elfům. I zde elfové nesnášejí
trpaslíky.
zpracovala Kristýna Makarovová
