sobota 27. července 2013

Kostnická kaple v Kutné Hoře

Na okraji Kutné Hory stojí cisterciácký klášter, jehož součástí je unikátní kaple, která je vyzdobena lidskými kostmi. A proto je kostnice velikým turistickým lákadlem.
Kostnice byla původně postavena jako centrální budova hřbitova, který existuje dodnes. 
Roku 1278 byl opat z kláštera vyslán do Jeruzaléma. Opat s sebou z cesty přivezl hrst hlíny z místa ukřižování Ježíše Krista, poté hlínu rozesel na hřbitově. Tím se hřbitov stal svatým místem a nechávali se zde pohřbívat nejen obyvatelé Kutnohorska ale i lidé z celé Evropy.
Samotná historie kostnice začíná počátkem 13. století, kdy české země postihla morová epidemie, při které zemřelo přes 30 000 lidí. Byl to hlavní impuls ukládání ostatků do kaple. O sto let později tu vypukly husitské války a byl vypálen klášter. 
Celkově kostnice čítá až 40 000 lidských ostatků z morové epidemie a husitských válek. 
Unikátní kaple je v barokně-gotickém slohu, o výzdobu se postaral architekt Jan Blažej Santini Aichel. Lebky, kosti a vše ostatní vytváří dodnes zajímavou a mystickou atmosféru tohoto místa.
V roce 1784 byl zrušen klášter císařem Josefem II. Celý majetek byl převeden do vlastnictví rodu Schwarzenbergů z Orlíka. 
Úpravu kostnice dostal za úkol řezbář František Rintl, ujal se toho velmi radikálně. Spolu se svojí rodinou kost po kosti namáčeli do chlórového vápna, aby se kosti vybělily a dezinfikovaly. Z původně šesti pyramid udělal čtyři a ze zbytku udělal ostatní výzdobu kaple. Na úpravě celé kaple pracoval celé 3 roky. Nejzajímavějším jeho dílem na kostnici je lustr, který je pověšen ve středu místnosti. Pod ním ve dlažbě je vchod do podzemní hrobky, kde jsou pochováni významní kutnohorští měšťané. Před jednou ze čtyř pyramid je další významné dílo a to erb rodu Schwarzenbergů.

Můj osobní dojem 
Je to úžasné místo, které můžu doporučit. Uvědomíte si, že je to hrobem 40 000 lidí, je to hrozné číslo a když tam jste, ani vám to nejde do hlavy, jak je to možné. V některých legendách je psáno, že toto místo má sloužit jako střetávání se se dvěma světy. A to s mrtvými a živými. Vám co to čtete, se vám to zdá jako naprostá blbost. Já vám to za zlé nemám. Ale až se tam jednou podíváte, doopravdy na vás dýchne ta atmosféra, něco co si nedokážete představit. Pak vše pochopíte…

zpracovala Pavlína Syslová

Sdílet na Facebooku