Jmenuji se Walter. Chtěl bych vám sdělit příběh, který není zrovna můj, ale mám ho od mého dnes již zesnulého pradědečka. Naše rodina pochází z Kalifornie, ale já už bydlím zde v Česku od malička. Dědeček pracoval ve vojenské věznici zvané Alcatraz, jistě ji všichni znáte. Děda zde pracoval jako bachař. Jednoho dne, když měl noční směnu a hlídal vězně, tak procházel jednou částí místní věznice a slyšel něco jako volání o pomoc, tak prý začal utíkat a běžel k místu, odkud ho slyšel, vycházel z místa, kde v tu dobu byly cely prázdné. Když o tom vyprávěl svým kolegům, tak se mu smáli a dělali si z něj srandu, že už mu hrabe. Tato samá věc se opakovala i o necelý týden později, znovu běžel na to místo, akorát nyní, v jedné cele bylo jakoby vyleželé místo, jakoby tam prostě někdo ležel, když odcházel, že to ukáže chlapům, zaslechl ohromnou ránu z té samé cely. Nyní to už slyšeli i jeho kolegové a začali mu aspoň trošku věřit. Když zkoumali, kdo tam dříve byl, tak se dopátrali jednoho šíleného muže, který zde strávil velmi dlouho dobu a i zde zemřel. Když mi toto můj dědeček vyprávěl, měl husí kůži a byl hrozně vyjekaný, nevím jak jinak to napsat. Myslím si, že by si toto můj děda nevymýšlel.
Upraveno, od fanouška
