Hoia Baciu je rozlehlý les ležící nedaleko města Cluj - Napoca, na místě, jež zdejší obyvatelé nazývají rumunským Bermudským trojúhelníkem. Byl by to vcelku normální a obyčejný les, jenže na toto místo se kterýkoliv obyvatel, žijící poblíž, bojí vstoupit a obchází ho co největším obloukem. Proč? Některé legendy místních praví, že ve stromech tohoto lesa žijí světelné bytosti, které nemají lidi rády a proto je lákají do lesa a zabíjí. Ostatní lidé, kteří nevěří na legendy, jsou přesvědčeni, že pokud vstoupí do tohoto lesa, už se nikdy nevrátí, kvůli stovkám nevysvětlitelných jevů.Těch pár lidí, co se ze své výpravy do lesa vrátilo, vypráví příběhy o děsivých věcech, které jsou pro nás známé jen z hororů. Někdo se vrátil a vyprávěl o šíleném smíchu, který mu doteď zní v uších. Pár lidí vidělo létající světelné koule, které se rychle pohybovaly. Několik návštěvníků se vrací s podrápanou kůží, jako by je napadlo nějaké velké zvíře, ale jejich oblečení je zcela v pořádku. Několik lidí slyšelo zvláštní ženský hlas, přestože nikoho neviděli. Žijí tu prý nejrůznější monstra a přerostlá zvířata. V sedmdesátých letech bylo nad lesem pozorováno několik létajících talířů a neobvyklá světla, která i přetrvávala několik dní. 18. srpna roku 1968 se vydal na procházku kolem lesa asi 45letý muž se svým kamarádem. Muž šel hledat dříví na oheň, když neobvyklé ticho lesa přerušil hlas jeho kamaráda, který ho upozornil na jakýsi objekt na obloze, který se pomalu pohyboval a připomínal kruhovitou desku. Muž rychle běžel pro fotoaparát a létající objekt se mu podařilo vyfotit. Pořídil však pouze dva snímky, protože po vyfotografování druhého snímku objekt nabral rychlost a zmizel kdesi na nebi. Když fotografie donesli na stanici zabývající se záhadami a létajícími objekty, řekli mu, že podlehl iluzi a v záři slunce pouze viděl meteorologický balón – jednoduše jemu i jeho příteli tvrdili, že se zbláznil nebo je pod vlivem alkoholu. Obraz byl ale nakonec prohlášen za pravý. Dalších takových fotek ale moc neexistuje, kvůli rostoucímu strachu místního obyvatelstva.
zpracovala Kristýna Makarovová